Organizmus automobil

Přemýšlel jsem, k jakému zařízení bych přirovnal lidský organizmus tak, aby to mohlo být společné téma jak pro ženy, tak i pro muže. Napadl mě automobil. Ženy mně snad prominou, že jsem nevymyslel něco originálnějšího. Na omluvu uvedu zkušenost z automobilové dopravy, které jsem jako většina z nás účastníkem. Nabyl jsem přesvědčení, že dnes už snad neexistuje žena, která by s automobilem neměla zkušenost. Ať už jako majitelka, řidička nebo spolujezdkyně. Všechny jsou bezpochyby vybaveny teoretickými znalostmi, získanými nejspíše od svých mužských protějšků. Představte si, že znám dokonce ženu, která je majitelkou automobilu, a přitom nikdy neřídila a nikdy nehodlala absolvovat, byť jen jedinou hodinu autoškoly.

Ať se to některým mužům líbí nebo ne, ženy si vydobyly rovnocenné postavení mezi muži v automobilové dopravě. A tak, jak jsou mezi muži řidiči dobří a špatní, stejně je tomu i u žen. Pánové, jestli si myslíte, že jízda městem podobná včerejšímu mistrovství formule jedna, která vám tepovou frekvenci zvedá někam k před infarktovému stavu, kdy musíte ještě před „šikanou“ na brzdy předjet další tři, nic netušící řidiče, je vrcholem řidičského umění, pak věřte, že pomalu a v klidu projet nepřehlednou křižovatkou na červenou a přitom napsat SMSku kamarádce, a k tomu všemu s dovádějícími dětmi na zadním sedadle, musí být také povzbuzující zážitek. Jinak nevím, proč bychom toho byly svědky tak často. Kam se hrabe vašich 230 tepů.

První, čeho si asi na automobilu všimne každý, je celkový vzhled a povrch automobilu. Tím samozřejmě myslím tvary, lak, a to ne jenom barvu, ale i kvalitu povrchu, laku. Tvar je asi prvním určujícím bodem, zda si automobil pořídíme nebo proč takový automobil máme. V antické době byl kladen velký důraz na tvar a jistě chápete, že se nejednalo o tvar – vzhled automobilu, nýbrž lidského těla. Dnes můžeme některé návrháře automobilů přirovnat k antickým umělcům tvořících nádherné sochy. Většina z Vás mi asi dá za pravdu, když řeknu, že automobily některé z nás okouzlili, některé zaujaly, a to především svými tvary, svým vzhledem, svými schopnostmi, a to bez ohledu, zda automobil vlastníme nebo ne. Jistě najdete ve svém okolí někoho, kdo svůj automobil povýšil na pozici číslo jedna svého zájmu. Ať je to tak nebo je automobil pouze prostředkem nutné dopravy, je zapotřebí nutnou pozornost jeho péči věnovat. Pokud tuto a podotýkám všestrannou péči podceníme, může se stát, že se nám to vymstí – jak to, tak bývá – v nejméně vhodnou dobu. Musíme vyhledat servis, kde budou schopni náš vůz dostat opět do kondice. V tom horším případě ještě navíc nedojedeme do vytčeného cíle. Z minuty na minutu budeme muset předělat náš plán minimálně po dobu, než bude auto opravené. Chtělo by se říci, že je to úplně stejné s lidským organizmem, ale není. Náš, lidský organizmus je mnohem dokonalejší a tím pádem tolerantnější k chybám, které na něm pácháme. U našich aut zřejmě ještě dlouho nedojde k situaci, kdy se některá poškozená součástka sama „uzdraví, vyléčí“. Lidský organizmus to umí. Umí to velmi dobře. Jen musí dostat správný impulz, prostředky a přiměřený potřebný čas. A jak víme, čas je relativní pojem. V mnoha případech, naštěstí, je dnes možné poškozenou lidskou „součástku“ vyměnit stejně nebo lépe řečeno podobně jako u zmiňovaného automobilu. Podívejme se na to z pohledu Qi (energie), poněvadž je základem našich úvah a myšlenek. Každý asi ví, co je motor a jakou má funkci. Každý motor má nějakou pro sebe typickou Qi. Připadá Vám toto přirovnání šílené? Dobrá. Připouštím, ale zkusme jít trochu dál. Qi motoru Ferrari je zásadně odlišná od Qi motoru například Fiatu 500. Stejně to platí i obráceně. Nic v tom nepomůže ani fakt, že se oba vozy vyrábí ve stejném státu – Itálii. Vraťme se teď na začátek, kde se zmiňuji o povrchu automobilu. Lak je velmi důležitý a slovo velmi není nijak nadnesené. Dalo by se přirovnat k zrcadlu naší duše. Může zářit, být matný, poškozený nebo špinavý. Pokud bude zářit, dáváte tím najevo svůj postoj, svůj životní styl… Perfektní lak na neméně zajímavém autě je tou nejvhodnější plochou na vyjádření svého postoje a názoru závistivých, zoufalých a zřejmě neschopných lidí. Ve výsledku je jedno zda k tomu použijí klíčů, barev nebo čehokoliv jiného. Lidé, kteří na sebe upozorní své okolí svým vzhledem, kvalitou pokožky, svým „leskem“, jsou terčem jiného okruhu lidí stejně jako hezký automobil. Nebudu v této myšlence dále pokračovat, myslím si, že je to již téma na jiný článek. Kdo ví… U automobilu je nám jasné, jak s povrchem zacházet, jak se k němu chovat. Pokud je povrch špinavý, umyjeme ho a většinou pečlivě vybíráme ten nejšetrnější způsob, poněvadž je nám jasné, že způsob méně šetrný způsobí poškození, které zkrátí životnost laku a vymstí se nám, mimo jiné v předčasných nákladech na jeho opravu. Pokud se objeví rezavějící flíček, víme nebo to ví v autoservisu, že je nutné povrch rzi zcela zbavit a teprve potom je možné nanést barvu a vrátit automobilu původní lesk a krásu. Pokud by se rez zcela neodstranila, dříve nebo později by rez opět vystoupila na povrch. Hodně podobné je to s naší pokožkou. Jistě, pokud je ušpiněná, umyjeme ji. Nejspíše máte kosmetiku, kterou máte vyzkoušenou a „ověřenou“. Je to ale skutečně ta nejvhodnější, kterou můžete použít? S cenou na mě nechoďte. Ta není zárukou kvality a vhodnosti. S výběrem přípravku na automobil je to mnohem jednodušší. Na druhou stranu to nemusí být složité ani s výběrem vhodné kosmetiky na pokožku. Základním ukazatelem by mělo být pH, které musí být zásadité, a většinou není. Napsal jsem, že musí mít zásadité pH, ale to platí jen v případě, že chcete pro svou kůži to nejlepší a nejde jenom o kůži. Vše, co nanesete na povrch těla, se také může velmi lehce dostat do organizmu a působit tak škodlivě nejenom na povrchu těla, ale i uvnitř něj. S odstraněním vad na pokožce to bývá složitější, než jsem uvedl u automobilu. Většinou jde o projev vnitřních poruch. Může jít o vylučování škodlivin přes povrch těla – kůži nebo může jít o jakési upozornění na problémy, které vznikly třeba na úrovni orgánů. Okna automobilu nás zajímají více zevnitř než zvenku a dají se přirovnat k lidským očím. Je to něco, co nám umožní pohled ven, vnímat své okolí jedním ze smyslů.

A tady je to docela zajímavé. Jsou různé příčiny špatného výhledu z auta. Může to být pes na klíně, plyšová hračka houpající se na zrcátku nebo zcela běžné z nečištění z provozu. Dřív, než se většina rozhodne pro výměnu čelního skla, zkusí ti chytřejší sklo umýt a když to nepomůže, tak ti moudřejší zkusí vyčistit sklo ještě zevnitř. Většinou kombinace těchto dvou možností zabere skvěle. Naše zkušenosti ukazují zcela odlišný přístup k očím, zhoršení zraku. Vada zraku má většinou nějaký vývoj, když dosáhne úrovně, kdy už neostrost zraku způsobuje zásadní potíže, rozhodne se většina lidí navštívit očního lékaře nebo oční optiku a vybavit se brýlemi a někdy nezbývá než z nich udělat módní doplněk. Málo koho napadne zkusit ještě před rozhodnutím pořídit si brýle oči „vyčistit“. Ještě lepší by samozřejmě bylo nečekat, až se zrak zhorší do neúnosné situace a pokusit se očím ulevit již při prvních náznacích oslabení funkce zraku nebo se pokusit potížím předejít.

Na to abychom si mohli vychutnat bezstarostnou, pohodovou a bezvadnou jízdu, musíme mít ne dobré, ale velmi dobré a kvalitní všechny součástky, tak aby vzájemně vytvářely skvělý celek. Nestačí mít jenom perfektní motor, převodovku, řízení, brzdy nebo cokoliv jiného. Jedno bez druhého nebude nikdy spolehlivě fungovat. Abychom se v automobilu mohli cítit bezpečně, musíme mít kvalitní karoserii a silnou nosnou konstrukci. Neříkám těžkou. Říkám silnou. Pamatuji dobu, kdy se do nosných částí karoserie stříkala barva, která měla zabránit rezivění těchto částí. Pokud se tak nestalo hrozilo nebezpečí zeslabení této nosné části právě vlivem koroze, a protože se jednalo o nosnou část, nebylo na ni zas až tak moc vidět. Mohli jsme jezdit s pocitem, že je vše v pořádku i když situace ve skutečnosti byla zcela jiná. Pokud vidíte shodu s našimi kostmi, naší nosnou částí, máte pravdu. Tím, že neumožníme nebo dokonce znemožňujeme vyživení a zdravou obnovu našich kostí, může docházet k jejich oslabení – řídnutí a zhoršené schopnosti býti nám oporou. Přeneseně se to může odrazit ve schopnosti stát vzpřímeně mezi Nebem a Zemí. Nevím, zda jde o pokrok tím správným směrem, především co se týká množství škodlivin, ale pokrok to jednoznačně je. Dnes již nemusí manžel nebo manželka běžet s lampou před vozem, když zajedeme do tunelu. Máme světla. Světla nám umožňují vidět ve svém okolí – životě předměty, situace, které bychom jinak neviděli. Byly bychom mnohem více omezeni v pohybu. A tím i v orientaci. Stejně jako světlo, ani tato naše lidská schopnost se nedá uchopit. Zde se nacházíme na jiné než materiální úrovni. V této chvíli, zjednodušeně řečeno, jde o duševní úroveň o schopnost naší mysli.

Na to, abychom se pohnuli z místa, potřebujeme mít aktivní motor a všechny součásti s tím související. Stejně jako je tomu u lidského organizmu. Ano, máte pravdu. Na to abychom se pohnuli z místa nemusí být všechny součástky aktivní. Můžeme jet po píchlé pneumatice, stejně jako kulhat s nohou, u které nejde pohnout kolenem. To už ovšem nemůže být řeč o radostné cestě. Některé součástky také nejsou vždy v činnosti, je ovšem důležité, aby byly schopny se zapojit, pokud systém jejich zapojení vyžaduje a je jedno zda jde o naše těla nebo automobil. Takovým naším motorem je srdce. „Stroj“, který se Vám jednou nastartuje a běží až do konce života. Podobně jako například plíce. Stejně jako u automobilového motoru, měli bychom u svého srdce vědět, kdy si můžu dovolit sešlápnout plyn až na podlahu a kdy naopak musím ubrat a nechat motor oddechnout. Je dost vlivů, které brání mít ten správný odhad. Jsou lidé, kteří nikdy nesešlápnou plynový pedál na podlahu. Na druhou stranu jsou lidé, kteří při první příležitosti na to dupnou a jednou, dokud se motor nezadře. Hodně o těchto přístupech k nám samým napoví tak zvané Pozemské větve, což jsou znamení narození, kterých můžeme mít maximálně pět a minimálně jedno. Abychom se smysluplně mohli pohybovat do všech stran, potřebujeme myšlenky a u automobilu řízení. Na řízení hodně záleží, zda budeme naše cesty projíždět plynule. Naše jízda může být pohodlná jedině v případě, že máme kvalitní odpružení vozidla a pneumatiky nahuštěny na správný tlak. Všechno tohle by měly splňovat naše svaly. Pokud nemají správný „tlak“ – napětí (tonus), nemohou zaručit ten správný a bezpečný pohyb. Bolest se pak stává dříve nebo později neoddělitelnou součástí pohybu. Nemohu zapomenout ani na brzdy, které nám velmi jednoduchým mechanizmem zaručí mnohem bezpečnější jízdu. Pomocí brzd můžeme naši jízdu zpomalit a můžeme zcela zastavit. Třeba abychom se vyhnuli nepříjemné situaci nebo nárazu. Na neštěstí, v lidském organizmu nemáme tak jednoduchý mechanismus, jako jsou brzdy. Takový mechanizmus si budujeme ve svých myslích a někomu to může trvat celý život.

Dnes má většina automobilů filtry, které nám mají zajistit přívod čistého vzduchu do vnitřního prostoru automobilu. Ač se firmy snaží sebevíc, stoprocentní to není. Ale jak se říká, díky i za to. Všem nám je jasné, že tyto filtry mají nějakou životnost a pak je nutné nasadit filtry nové. Proč? No, protože je ve vzduchu spousta nečistot, které filtry postupně nezprůchodňují. Naše plíce, pokud zrovna nejedete ve voze s novými filtry, dýchají stejný vzduch jako naše automobily. Myslíte, že se nezanáší podobně jako filtry automobilu? Zanáší, jen mají lepší schopnost regenerace. Ta ale není bezmezná a praxe to potvrzuje. My stejně jako automobily vytváříme nějaké odpadní látky. Musím říci, že v této oblasti jsou na tom automobily lépe než my. Na rozdíl od nás mají odpadní látky svedeny do jednoho místa a neotravují si jimi své vlastní prostředí. Výhodou je, že stejně jako je tomu dnes u automobilů, můžeme i my lidé ovlivnit množství škodlivých látek vzniklých spalováním. Jak to, tak vypadá, automobily nás v tomto směru brzy trumfnou. Tím čistším prostředkem se možná stanou elektromobily.

 

Doufám, že jsem Vám tímto článkem nezkazil náladu.

Přeji Vám pohodu a jízdu v nablýskaném, bezpečném fáru.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů