Pohodové období Vánoc

Vánoční shon a přípravu na oslavu příchodu nového roku, máme za sebou. Pro většinu z nás jde určitě o nejkrásnější období roku. Lidé jsou k sobě milejší a je dobrým zvykem přát si šťastné, veselé svátky vánoční a úspěšný nový rok. Pokud si něco takového přejeme a nemám důvod, nevěřit upřímnosti takového přání, měli bychom se podle toho chovat. Jak k sobě, tak i k druhým lidem. Měl jsem možnost se letos opět přesvědčit, že je mezi námi ještě dost lidí, pro které je toto jinak krásné období, spojeno se stresem a shonem spojeným s přípravami.

Snad všichni si přejeme alespoň těchto posledních deset dnů v roce prožít v klidu se svými blízkými. Škoda jen, že „neměříme“ stejným metrem. Ne všichni mohou čas Vánoc prožívat v kruhu rodiny a svých přátel. Lidé pracující například ve zdravotnictví, hasičském nebo policejním sboru, tuto možnost nemají. Jsou omezeni svými službami, stejně jako zaměstnanci v obchodech. U prvních třech skupin a našlo by se jich jistě více, je to jasné. Zajistit bezpečnost zdraví a majetku je nutností i ve dnech svátků a to jakýchkoliv. Skupina zaměstnanců v obchodech je ale jinou kategorií. Jsem si jist, že spoustu z Vás svou poznámkou naštvu a možná i rozčílím. Nemyslím si, že by zrovna v obchodech museli zaměstnanci trávit čas sváteční a ve většině případů, ani čas o víkendech, nedělích. Dobře si pamatuji dobu, kdy jsme nepotřebovali mít obchody otevřené o celém víkendu a bohatě stačily soboty dopoledne a věřte, nikdo se v sobotu do práce netěšil. Nikoho v té době nenapadlo trávit volný čas víkendu v obchodech. Ano, nebyla obchodní centra, která takovou možnost dnes nabízí. Možná řeknete, že si přece musíte koupit každý den čerstvé pečivo. Myslíte to rozpékané? Pokud by se pekaři vrátili k ověřeným recepturám pečení pečiva, vydržel by Vám rohlík v pohodě tři dny jako čerstvý a byl by zdravější.

Dnes se stále více mluví o empatii (schopnost vcítit se do pocitů, jednání druhé osoby). Ta ovšem končí v momentu, kdy si lidé potřebují večer nebo o víkendu nakoupit. Jak dlouho by asi trvalo majitelům obchodů pochopit, že je zbytečné mít večer nebo o víkendu otevřeno, pokud by v té době žádný zákazník prodejnu nenavštívil? Nevím. Někomu by to trvalo déle, jiný majitel obchodu by to jistě pochopil rychleji. Všechny mé články se nějak dotýkají témat ovlivňujících naše zdraví. Myslím si, že empatie je cestou ke zdravější společnosti. Dejme ji šanci prosadit se. Nejde ovšem jen o pracovníky obchodů. Jak jsem se zmínil na začátku článku, jsou i jiné kategorie zaměstnanců, kterým můžeme svým přístupem zpříjemnit pracovní dobu trávenou o víkendu nebo v noci. Jen tak například, proč by měli mít hasiči třicet výjezdů za den jenom proto, že lidé vypalují trávu, a přitom se jim povede zapálit les nebo sousedovi kůlnu. Proč musí lékaři ošetřovat ruce lidem, kteří si neodborně vyrábí silvestrovské rachejtle nebo si je kupují nekvalitní. Podobně bych mohl pokračovat ještě dlouho. Každý z Vás si lehce dosadí další možnosti.

Dnešní článek jsem se rozhodl zakončit citátem pana Jana Wericha, kterému se povedlo během svého života zmoudřet. Stát se moudrým, nepřijde samo. Člověk se musí snažit. Snad je to důvod, proč máme tak málo lidí moudrých.

„Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. A když kouká, aby byl a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“

Přeji Vám všem pohodové dny bez vynakládání zbytečného a hloupého úsilí.

Zdeněk Vémola

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů